Vinohrady v údolí řeky Douro
Klasifikace portugalských vín:
DOC - představuje nejvyšší kategorii, která je povolena pro 19 nejlepších vinařských krajů v Portugalsku. Mezi nejznámější patří Porto (1761), Douro (1982), Dao (1908), Madeira (1908), Moscatel de Setúbal (1907), Vinho Verde (1908 – 1929) a Bairrada (1979). Nejnověji pak Portalegre, Borba, Reguengos a Vidigueira (1994) v jižní provincii Alentejo.
IPR - uvedení regulovaného původu, existuje 28 oblastí vytvořených od roku 1988 do roku 1994.
VQPRD - kvalitní vína vyrobená v určitých oblastech. Tato koncepce EU vychází z toho, že typické vlastnosti vína se opírají o takové faktory, jako jsou odrůdy hroznového vína, půda, podnebí, techniky pěstování a výroby vína. Všechna vína DOC a IPR v Portugalsku mají právo používat toto dodatečné označení na vinetě, pokud si to producenti přejí.
VEQPRD - kvalitní šumivá vína z oblastí Douro, Bairrada, Dao, Varosa.
VLQPRD - kvalitní alkoholizovaná vína vyrobená v určitých oblastech.
Vinho Regional - regionální víno
Sklizeň kůry korkových dubů – 20. léta 20. století
Další vyjímečná portugalská vína
Porto (samostatná stránka)
Vinho Verde DOC
Název Vinho Verde (zelené víno), nebyl nikdy přesně vysvětlen. Víno se pije co nejdříve po sklizni a název zřejmě symbolizuje mládí a svěžest – charakteristický je jeho osvěžující ovocný charakter, malý obsah alkoholu 9-10% a mírné perlení, které získává naprosto přirozeným způsobem tak, že se víno po jablečno-mléčné fermentaci rychle lahvuje. Tzn. během kvašení vzniká CO2. Rychlým lahvováním zůstává část CO2 ve víně. Vinha Verde mohou být bílá i červená, ta bývají pikantnější až trochu natrpklá.
V této oblasti existuje šest podoblastí: Moncao, Lima, Braga, Penafiel, Basto a Amarante.
Nejlepší odrůdy pro výrobu vína Verde jsou: Loureiro, Trajadura, Pederna, Aveso a Alvarinho.
Techniky pěstování, jež se používají v oblasti Vinho Verde. Účelem je vždy, aby hrozny byly vystaveny stejnému slunečnímu záření, nehnily a dozrávaly zároveň.
Tradiční metoda která má původ ve dva tisíce let staré historii nazývaná Latada, při které se vína pěstují na kmenech a větvích stromů. „Ramadas“ nebo „Latadas“ jsou vína podpíraná žulovými sloupy vysokými tři metry, které jsou umístěny u polí s obilím, přes cesty, stesky nebo různé plodiny.
Metoda Cruzeta, používaná od 70. let kdy je víno vedeno asi metr a půl až dva metry nad zemí.
Metoda Cordon, převzatá od Francouzů. Takto pěstovaná vína se sklízejí do košů pomocí žebříků.
Moscatel de Setúbal se pěstuje v kopcích Arrábidy kolem Palmely. Je to světoznámé dezertní víno. Víno se uchovává v sudech až padesát let, než se stáčí.
Madeirská vína
Madeira se mísí z vín několika sezón. Na vinětě se coby ročník vína uvádí ten nejmladší. Běžně se prodává Madeira tři, pět a deset let stará. Archivní Madeira pochází ze sklizně jedné sezóny. V dubových sudech tráví minimálně 20 let.
Madeirské víno původně alkoholizované nebylo. Až později se do něj, podobně jako do portského, začala přidávat pálenka z hroznů (brandy), která měla udržet kvalitu vína na dlouhých námořních cestách. Během 18. století se s překvapením zjistilo, že doprava alkoholizovaného vína na dlouhé tratě ve skutečnosti prodlužuje jeho trvanlivost a nádherně prohlubuje jeho chuť.
Výrobci se přesvědčili, že důvodem této podivnosti je tropické vedro. Koncem století tedy zaoceánské lodě nakládaly sudy se zrajícím vínem jako zátěž, jezdili s ním tam a zpět, aby pobytem vína v tropickém pásmu víno „ dotvořili“. Toto vození bylo velmi nepraktické a tak Madeiřané hledali podobné podmínky, které pak nalezli na nevětraných půdách zdejších domů. Individuální půdičky ještě později nahradily zvláštní budovy vytápěné ústředním topením, které se používají dodnes. Každý soudek je půl roku skladován v teplotě 35 stupňů Celsia.
Madeira je tedy dolihované (fortifikované) víno stejně jako Portské. Typ vína a jeho chuť závisí na použitých odrůdách. Od 16.století sem přijíždějí lodě nakupovat místní víno. To obsahuje vysoký obsah vitaminů a minerálů.
Poté, co jsou hrozny vymačkány, shrnou se do středu nádoby, kde je vinaři omotají silným lanem. Na vytvořený balík pak položí prkna a začnou s přímým lisováním.
Dodnes se používá proces výroby zvaný „estufagem“. Víno se vaří šest měsíců na slunci za pomoci horké vody v trubkách. Potom se uchovává šest měsíců při teplotě 40 – 50 °C a teprve potom se do ní přidá brandy. V současnosti se čtyři druhy révy často míchají s jinými odrůdami. Díky speciálnímu technologickému postupu při výrobě se může dobře uzavřená a skladovaná Madeira dožít takřka neomezeného věku. výrobci se chlubí až 200 let starými lahvemi s původním obsahem.
Sercial - nejsušší, vyrábí se z bílé révy rostoucí asi v 900 m.n.m. Mělo by dozrávat nejméně 8 let, doporučuje se podávat jako aperitiv, k polévce nebo k rybě, mírně vychlazené.
Verdelho - polosuché víno zlatožluté barvy se pěstuje asi v 500 m.n.m. Je sladší než Sercial a doporučuje se podávat k madeirskému dortu nebo k masu.
Boal (Bual) - polosladké, s chutí po ořechách, podobá se portskému, pěstuje se v 400 m.n.m. Podává se k sýrům a dezertům.
Malvoisie je nejslavnější z madeirských vín. Vyrábí se z hroznů Malvasia, které se pěstuje na vinicích na útesech. Přes den réva vstřebává teplo a výsledkem je tmavé víno. Je nejsladší, s chutí podobnou medu a pije se jako dezertní víno.
V naší vinotéce naleznete
Vinařství
Real Companhia Velha (Porca de Murca, Quinta de Cidrô, Quinta dos Aciprestes, Evel, Grantom)
Porto
Burmester, Cálem, Dacosta
Madeira
Henriques & Henriques
| 
